Gerald z Walesu
Gerald z Walesu | |
---|---|
Gerald z Walesu na dobové miniatuře | |
Narození | 1146 Hrad Manorbier |
Úmrtí | Desetiletí od 1220 Hereford |
Povolání | kartograf, historik, spisovatel, politik a katolický kněz |
Alma mater | Pařížská univerzita |
Témata | dějiny, kronikářství a středověká literatura |
Významná díla | Topographia Hibernica |
Rodiče | William de Barri[1] a Angharad ferch Nest[1] |
Příbuzní | Robert de Barry[2] a Philip de Barry (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerald z Walesu (velšsky Gerallt Gymro, latinsky Giraldus Cambrensis, 1146 hrad Manorbier – 1223 ?) byl arcijáhen v Breconu, kronikář, historik a kartograf. Většinu svého života věnoval marné snaze o získání biskupského stolce ve velšské diecézi sv. Davida.
Život
[editovat | editovat zdroj]Gerald, vlastním jménem Gerald z Barry byl potomkem Viléma z Barry a Angharad, dcery Geralda z Windsoru. V jeho žilách tak kolovala směs velšské a normanské krve a již od mládí byl zasvěcen církevní kariéře, která započala výchovou u benediktinů v Gloucesteru a poté pokračoval ve studiu na pařížské univerzitě. Po návratu do vlasti roku 1172 byl pověřen výběrem církevních v desátků a získal úřad arcijáhna v Breconu. Po marné snaze o získání biskupského postu se vrátil do Francie a pokračoval ve studiu teologie v Paříži. Po roce 1179 se účastnil dvou výprav ve jménu krále Jindřicha do Irska, byl účastníkem dublinského koncilu a koncem 80. let byl společníkem arcibiskupa propagujícího kruciátu a účast na ní při cestě po Walesu a Francii.
„ | Než se mi kalamář pokryje plísní, smočím v něm pero a budu psát, aby písmo natrvalo uchovalo zprávu... | “ |
— Gerald z Walesu[3] |
Kromě systematického psaní, se kterým sdílel úspěch u svých posluchačů, se Gerald snažil získat úřad biskupa při katedrále v St David's, který byl již v jeho dětství obsazen jeho strýcem. Roku 1198 jej navrhla místně příslušná kapitula, ale jeho kandidatura neprošla přes canteburského arcibiskupa. Naděje vkládaná do rozhodnutí krále Richarda zhasla společně s jeho nečekanou smrtí a Gerald se vydal pro svěcení do Říma, kde doufal v souhlas papeže. Biskupského svěcení se nikdy nedočkal, poslední roky života strávil marným pendlováním mezi Walesem a Římem, kdy se snažil dokázat nezávislost velšské církve sv. Davida na canterburském arcibiskupství, musel čelit pomluvám z úst canterburských kanovníků a svému pronásledování králem. Svou snahu nakonec vzdal a závěr života strávil veřejným předčítáním svých děl.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Topographia Hibernica 1187
- Expugnatio Hibernica 1189
- Itinerarium Cambriae 1191
- Liber de Principis instructione cca 1193
- Descriptio Cambriae
- De instructione principis
- De rebus a se gestis
- De iure et statu Menevensis ecclesiae
- Gemma ecclesiastica
- Speculum ecclesiae
- Symbolum electorum
- Invectiones
- Retractationes
- Speculum duorum
- Život Huga z Lincolnu
- Život Geoffroye, arcibiskupa z Yorku
- Život svatého Ethelberta
- Život svatého Remigia
- Život svatého Davida
- Vita sancti Karadoci
- De fidei fructu fideique defectu
- Totius Kambriae mappa cca 1205
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Gerald z Walesu. Dějiny a místopis Irska. Příprava vydání Petr Šourek. Praha: Aurora, 1998. 176 s. ISBN 80-85974-99-1.
- Gerald z Walesu. Putování Walesem/Popis Walesu. Příprava vydání Petr Šourek. Praha: Argo, 2008. 208 s. ISBN 978-80-257-0102-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerald z Walesu na Wikimedia Commons
- (anglicky) Gerald of Wales, The Description of Wales
- (anglicky) Gerald of Wales, The Itinerary of Archbishop Baldwin through Wales
- Osoby s nejistým datem úmrtí
- Velšští Normané
- Velšští kronikáři
- Velšští historikové
- Velšští životopisci
- Velšští spisovatelé
- Velšští kartografové
- Křižácká literatura
- Spisovatelé píšící latinsky
- Křesťanští hagiografové
- Narození v roce 1146
- Narození v Pembrokeshiru
- Úmrtí ve 13. století
- Úmrtí v Herefordu
- Pohřbení v katedrále v St David's